THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Haruki Murakami je bezesporu nejznámějším japonským spisovatelem současné doby, přestože do obecného povědomí tuzemce se autor dostává teprve v posledních letech. Po značném úspěchu Murakamiho předešlých románů se tak český čtenář může setkat i s jedním z jeho nejstarších děl - vcelku tajuplně nazvaným románem „Konec světa & Hard-Boiled Wonderland“. Románem, který bychom beze studu mohli zařadit do autorova „tíživějšího“, a pro čtenáře tedy i méně přívětivého období. Jak může již sám název napovídat, kniha obsahuje dva příběhy (podobně jako např. jiné autorovo dílo, „Kafka na pobřeží“), zpočátku vzájemně nesouvislé, s blížícím se závěrem však stále více a více se propojující. Takřka surrealisticky působící příběh zasazen někde na pomezí hardboiled detektivek, sci-fi a kyberpunku se opětovně odehrává v autorově domovské zemi, kde bezejmenný hrdina kódující počítačová data čelí skupině, jež se snaží tato data získat („Hard-Boiled Wonderland“), zatímco další děj se odehrává v jeho podvědomí („Konec světa“). Zajímavé dílo, které lze fanouškům japonské literatury určitě doporučit - a to i přesto, že není obecně považováno za autorův majstrštyk.
7,5 / 10
Vydáno: 2008
Vydavatel: Odeon
Haruki Murakami: Konec světa & Hard-Boiled Wonderland. Přel.: Tomáš Jurkovič. Praha : Odeon, 2008. 506 stran. ISBN 978-80-207-1287-5.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.